Reklama
Severní Itálie Severní Itálie Severní Itálie
Insel LastovoIsland LastovoWyspa Lastovo

Nahrát fotku

Ostrov Lastovo


Kopcovitý ostrov ve skupině ostrovů jižní Dalmácie s nejvyšším vrchem Hum (415 m n. m.). Zvlněný povrch s kopci doplňují krasové plošiny a závrty. Na ostrově neteče povrchová voda a pitnou vodu nabízí pouze plošina Prgovo. Úzký pobřežní pás je skalnatý, ale ostrov jinak pokrývá vegetace. Osady Lastovo na severu a Uble na jihozápadě spojuje silnice. Obyvatelé pracují v zemědělství, sklízí vinné hrozny, olivy a ovoce, k dalším ekonomickým aktivitám patří rybolov, námořní plavba, zpracování ryb a cestovní ruch. Ostrov Lastovo obklopuje řada ostrůvků a útesů. Menší ostrov Preřba spojuje s ostrovem Lastovo most v osadě Pasadur na pobřeží Lastova. Mezi ostrovy Presba a Lastovo leží zátoky Velo jezero a Málo jezero (známé rovněž jako Velji Lago a Mali Lago), které jsou dobře chráněny před bórou a umožňují vhodné ukotvení. Západně od ostrova Prežba leží ostrůvky Mrčara (v okolním moři žijí humři) a Kopiste s širokou zátokou na severozápadní straně, která poskytuje vhodné ukotvení malým lodím, a několik písečných pláží. Ostrov Lastovo spojuje s okolními ostrovy i s pevninou trajektová linka Uble - Vela Luka - Hvar - Split. Historické prameny zmiňují ostrov jako řeckou kolonii zvanou Ladesta. Římané jej okupovali na konci 3. stol. př. n. I. a nazvali Augusta Insula (Císařův ostrov). Po římské éře patřil ostrov Neretvanům (Neretljani), Benátčanům, chorvatsko-maďarským králům, knížectví Zahumlje, Dubrovníku, Rakousku a Itálii. Ostrov představoval pro všechny své vládce důležité strategické místo, ačkoli nebyl nikdy silně opevněn. Socialistická federativní republika Jugoslávie zamezila přístup na ostrov cizincům (spolu s ostrovem Vis), což zamezilo většímu rozvoji cestovního ruchu.
 


 
Město Lastovo
 



Reklama
Severní Itálie Severní Itálie Severní Itálie

TOPlist